Losos z farmy

Chov lososů na farmách je tématem, které rezonuje internetem. Dozvědět se můžete, že jsou "lososi na sebe namačkaní, prolezlí nemocemi a plní antibiotik a těžkých kovů..." Což nejsou, jinak by se na váš stůl nikdy nedostali. Jak je to tedy konkrétně s chovem lososů vám přiblížíme zodpovězením pěti nejčastějších dotazů, které jsme na internetu objevili.

K častým dotazům:

Je maso divokých lososů zdravější?

Záleží na tom, proč lososa jíte. Pokud kvůli bílkovinám a udržení štíhlé linie, tak ano, protože divoký losos není tak tučný. Pokud ale chcete získat hlavně Omega 3 mastné kyseliny, je lepší losos chovaný právě kvůli vyššímu obsahu tuků v jeho mase. Chovaný losos má i tu výhodu, že na farmách se pečlivě sleduje, v jaké vodě žije a co jí. V mase divokých lososů tak může být více těžkých kovů, ale samozřejmě ani tak se ani zdaleka nepřiblíží k limitům zdravotních norem.

Jsou lososi na farmách "namačkaní"? 

Během chovu se musí dodržovat procentuálně poměr 97,5 % vody na 2,5 % lososů. Pokud bychom si to představili pro člověka: 75 kg vážící člověk by měl kolem sebe vždy bublinu o objemu 3650 litrů. To je bazén o průměru 3 metry a výšce 0,5 metru. To samozřejmě v případě, že by byli lososi rovnoměrně rozptýleni. Lososi žijí v přírodě ve volných hejnech, nejsou to samotáři, takže proplouvají volně mezi sebou a nedělá jim problém žít ve společnosti jiných lososů.

Obsahuje maso lososa z farmy antibiotika nebo těžké kovy?  

V posledních dvaceti letech žádná laboratoř nenalezla antibiotika v norském lososovi. Antibiotika používána jsou, ale jen ve velmi malém množství a nejčastěji, když jsou ryby mladé a v okolí farmy je zjištěna nějaká nákaza. V současné době se s antibiotiky setká asi 1 % lososů z norských farem. Na jednu tunu vyprodukovaného lososa připadá 0,14 gramu spotřebovaných antibiotik. Navíc vždy platí, že lososi, kteří jsou léčeni, jsou v karanténě, dokud z nich antibiotika nevyprchají. Na talíř se vám tak antibiotika v lososovi nedostanou.

Těžké kovy se do ryb dostávají většinou s potravou. Na farmách je to chovatel, který kontroluje, co ryba konzumuje a v jakém prostředí žije. Těžké kovy, polychlorované bifenyly a další látky jsou tak kontrolovány po celý životní cyklus lososa. Ryby žijí ve stejné vodě, pokud jsou laboratorní zkoušky jedné v pořádku, můžete si být jisti, že ostatní jsou na tom stejně.

Spotřebují lososi velké množství krmiva? Čím jsou vlastně krmeni?

Lososi jsou studenokrevná zvířata. Nepotřebují tak energii na udržení tělesné teploty a většina energie se v těle uloží. Proto mají ryby tak velké přírůstky. Díky moderním metodám při vývoji potravy se dosahuje poměru 1,2 kg krmení na přírůstek 1 kg lososa. (Pro porovnání – u kuřete je to 2,5 kg krmiva na 1 kg masa, u vepřového 3 kg krmiva a u hovězího 8 kg krmiva na vytvoření 1 kg masa.)

Složky krmení bývají nejčastěji: 50 % rostlinná bílkovina, 10 % rybí olej, 19 % bílkovina z ryby, 18 % rostlinný olej, 1 % bílkovinný koncentrát, 2 % ostatní.

Udržitelnost je v Norsku velké téma, takže i u rostlinného krmiva dodržují chovatelé certifikaci, která prokazuje, že třeba sója nebyla pěstována na úkor kácení deštných pralesů.

Trpí lososi na nějaké choroby?

Choroby u lososů nepředstavují vážný problém, respektive ne větší než u jiných hospodářských zvířat. Starosti mají chovatelé spíše s parazity, nejčastěji s tzv. mořskou vší. Vši se nejčastěji odstraňují mechanicky, což je ale způsob, který farmáři postupně opouštějí, protože při něm může dojít ke zranění lososa a tím jeho znehodnocení. Modernější metodou je doplnění hejn o jiné ryby, třeba pyskouny, kteří si na mořských vších rádi pochutnají a pomáhají je tak z farem odstranit.

Vždy platí, že lososi jsou hlídáni kamerovým systémem a operátoři kontrolují jejich stav, takže jakmile vidí nějaký zdravotní problém, mohou hned zasáhnout, nemocné ryby odlovit a dát do karantény. Preventivní léčení celého hejna se tedy nedělá.

Podmínky chovu se stále zlepšují

Všichni naši lososi, ať už z konzervy nebo uzení, pocházejí z Norska. Mezi uzenými máme i zástupce divokých lososů, v konzervách pak výhradně chovaného. Proč z Norska?

Lososí farmy v Norsku musí dodržovat nejpřísnější pravidla, která stanovují každou drobnost. Licenci pak chovatelé dostanou vždy pouze na jeden rok. Po roce se koná audit, který ověří, že jsou dodržována všechna pravidla a teprve poté je licence prodloužena na další rok. Norští lososi jsou díky tomu nejdražší na trhu, ale informovaní zákazníci vědí, že se v tomto případě rozhodně vyplatí něco si připlatit a norský lososí průmysl tak vzkvétá.

V průmyslu spojeného s lososy je v Norsku zaměstnáno přes 30 000 lidí a jak chovatelé, tak vláda mají zájem na tom, aby byli zákazníci s lososem z Norska spokojeni. Toto všechno se týká i Pstruha lososovitého, který je rovněž chován na farmách a o kterém jsme se rozepsali v článku "Co je pstruh lososovitý aneb Hergot, to je macek, to snad ani není pstruh."

Věříme, že spokojeni budete i vy, ať už s lososem konzervovaným nebo uzeným.

Pokud by vás zajímalo cokoliv dalšího, neváhejte mi napsat na info@nekton.cz

Za Nekton vás zdraví Ondra

Zdroje:

Facts about Norwegian salmon | Norwegian Seafood Council

NorwegianSalmon_FAQ.pdf (oldwayspt.org)

Exploring Norway’s Salmon Farms (pritikinicr.com)