Benzopyren v uzených šprotech aneb kancelář pro uvádění zavádějících článků na pravou míru zasahuje. Díl 1: Něco hrozného se objevilo na internetu - co je to „clickbait“

Mnozí z vás se mohli v nedávno uveřejněném článku kdesi na internetu dočíst (reklamu jim dělat nechci), že v jedné šarži našich uzených šprotů se „našlo něco hrozného“.

Dovedeme si představit vaše zklamání, když jste článek rozklikli a zjistili, že místo prstu dělnice nebo hodinek neopatrného potápěče se jednalo o jakýsi benzopyren. To něco hrozného tak dýcháme, ležíme na tom, protože je to obsaženo i v půdě. A také to jíme. Najdeme to třeba i v kojenecké výživě.

Co je benzopyren

Benzopyren je aromatický uhlovodík, který vzniká při hoření a není pro lidské tělo zdravý. Naše tělo to ví a snaží se tak kouři vyhnout. Bohužel je však benzopyren obsažen nejen v kouři z aut, továren, kotlů, kamen, krbů, cigaret, ale i v kouři, na kterém se udí, a ten už nám voní a chutná. Jeho obsah v potravinách se tak velmi přísně hlídá.

Kolik benzopyrenu je obsaženo v potravinách?

Na uzené ryby je stanovena hranice 2 mikrogramy na kilogram, oleje 2 mikrogramy, kořenící směsi mohou mít až 10 mikrogramů na kilogram - počítá se s tím, že jich na váhu nekonzumujeme tolik, ale jsou to třeba i kořenící směsi používané v brambůrcích nebo i v kojenecké výživě.  Proto je stanoven i limit na benzopyren v kojenecké výživě. Je to 1 mikrogram na kilogram.

Pro naše zdraví není dobré, že nejvíce benzopyrenu do sebe dostáváme při konzumaci masa či uzenin, které si sami připravíme na otevřeném ohni nebo na grilu. V burgeru z grilu nebo špekáčku z ohně do sebe dostanete 30 až 60 mikrogramů benzopyrenu na kilogram výrobku. O hezky tmavě hnědých topinkách se raději ani bavit nebudeme. Limit na naše šproty (uzená ryba v oleji) jsou 4 mikrogramy na kilogram.

Co se stalo s jednou šarží našich šprotů?

Jedna šarže našich šprotů s minimální trvanlivostí do 17.01.2025 (šarže rovná se jedna výrobní várka, v jednom kamionu může být až několik šarží,. V různých obchodech se tak setkáváte s více šaržemi.) obsahovala více benzopyrenu, než je povoleno. Všechny ostatní šarže jsou v pořádku. Ke špekáčku jsme se tedy nepřiblížili ani omylem, ale přiznáváme, limit u jedné šarže překročen byl. Tato situace nás velmi mrzí, popravdě nás to všechny ve firmě štve a omlouváme se zákazníkům, kteří si zrovna konzervu z této šarže koupili a zkazila jim náladu.

Jak všude píšeme, naše výrobky sami konzumujeme a kvalita je pro nás velmi důležitá, ale bohužel se občas může stát, že se něco nepodaří na sto procent.

Jsme tak samozřejmě rádi, že veterinární kontroly fungují, jak mají a upozorní nás na nedostatky, které nám tak pomohou odstranit, což je další pozitivní věc z článku, na kterou autorka zapomněla. Kontroly fungují a potraviny v ČR tak patří mezi nejbezpečnější v Evropě.

Proč se to přesně stalo, momentálně nevíme a zjišťujeme to v továrně. Může jít jen o špatné časování uzení. Stačí totiž, aby se šproty udily o pár desítek vteřin déle a limit je překročen. Díky šarži víme přesně, kdy byly konzervy ve výrobě a i díky kamerovým záznamům budeme schopni zjistit, jak výroba proběhla. Celou šarži pak vrátíme výrobci. Výrobky se tak ze supermarketů stáhnou, což ale kupodivu mnohé zákazníky rozesmutní. Proč?

Udíme méně, zákazníci smutní

Limity benzopyrenu se průběžně zpřísňují. Znamená to ale i to, že třeba uzené šproty nechutnají jako před lety. Kuriózně si tak zákazníci stěžují na nízký obsah benzopyrenu. Píší, že kdysi byly šproty hezky křupavé, vůně kouře byla výraznější a že je šidíme. Odpovědí je, že víme, že šproty nechutnají jako před lety, ale je to proto, že více uzené by byly méně zdravé a status quo je tak kompromis mezi chutí a zdravím. Kdyby byly jako před lety, nevyhovovaly by limitům. Pokud vám tak někdo bude tvrdit, že už ty šproty nejsou takové, jaké třeba před deseti lety bývaly, má výjimečně pravdu.

Clickbait aneb poplašné zpráva

Závěrem bych ještě rád vysvětlil, proč autorka článku napsala to, co napsala. Je to proto, že servery na internetu vydělávají peníze tím, že se čtenářům zobrazí reklama.

Aby se čtenářům zobrazila reklama, musí čtenáři někde kliknout na odkaz na článek. A aby na něj klikli, musí je onen titulek něčím zaujmout. Slangově se tomu „něčemu“ říká „clickbait“ neboli „návnada na kliknutí“.

Často se používá v bulvárních plátcích. Napíše se třeba titulek „Hrůza! Herec XY zastřelil svoji manželku!!!“ Skandálu a trochu manželské krve žádostivý čtenář klikne na článek a pln zklamání se dočte, že to nebyla opravdová manželka onoho herce a nebylo to ve skutečnosti. Jednalo se o manželku filmovou ve snímku, který bude uveden do kin příští týden. Autorovi/autorce článku je to ale jedno. Článek se zobrazil, reklama taky, pár korun je v kapse a jemu se nic nestane, protože je schován v anonymitě internetu.

Doporučujeme tak vždy třeba rozkliknout jméno autora/autorky, lze-li to, a uvidíte, jestli někdy dotyčný napsal něco uvěřitelného. V tomto případě jsem tedy odvážně jméno autorky rozkliknul a ověřil si tak, že každý jednotlivý titulek, který zplodila, věští katastrofu a kdyby měla jen z jednoho procenta pravdu, veškerý život na Zemi už by byl ten tam a naše planeta by pravděpodobně jen samovolně doutnala vesmírem a produkovala tak pro ostatní planety nebezpečný benzopyren.

Je zřejmé, že tomuto serveru rozhodně nejde o vaše zdraví, ale o to vydělat na reklamě za jakoukoliv cenu. I za tu, že vás naprosto zbytečně vyděsí a využívají k tomu téma, které je pro lidi velmi důležité a to zdraví jejich a jejich blízkých. A když už vás nevyděsí, tak vás minimálně otráví. Doslova. Životním stylem ku zdraví? Tímhle stylem určitě:

Doporučujeme tak hledat jiné zdroje informací. Ohledně bezpečnosti potravin třeba Internetový portál bezpečnosti potravin - (bezpecnostpotravin.cz)

O benzopyrenu píší zde Bezpečnost potravin A-Z (bezpecnostpotravin.cz)

Autorku bych závěrem ještě opravil. Konzervu není třeba vyhodit. Klienti ji mohou vrátit do obchodního řetězce, kde ji koupili a to i bez účtenky! Řetězec jim vrátí peníze nebo ji vymění za jinou.

Poděkování

Závěrem chci moc poděkovat naší věrné zákaznici, která mě na článek upozornila e-mailem a umožnila mi tak zareagovat a uvést vše na správnou míru. Pokud byste tedy i vy někdy někde narazili na článek, který by se týkal konzervovaných nebo chlazených ryb a něco se vám nezdálo, neváhejte mi napsat na e-mail info@nekton.cz a naše kancelář pro uvádění zavádějících článků na pravou míru se mu bude věnovat.

Za firmu Nekton,

Ondřej Bureš

PS: Pro případ, že by na vás vybafnul nějaký podobně hrůzostrašně psaný článek o těžkých kovech - další oblíbený clickbait, doporučuji přečíst si náš blog, kde o nich píšeme. Naleznete jej ZDE