A DOST! Takhle se test tuňáků nedělá aneb byli jsme druzí, ale radost z toho nemáme.

Jak se nedělá test tuňáka v konzervě

Zakládáme si na tom, že s vámi komunikujeme otevřeně. Někdy tak musíme i ponížit naše úspěchy, ale věříme, že s poctivostí doplaveme daleko. Rádi bychom tak zareagovali na jeden starší test tuňákových konzerv a ukázali vám, jak může dobře míněný test výrobcům i ublížit.

Mícháme jablka s hruškami

V pořadu A DOST!, v dílu nazvaném „Velké nezávislé testy tuňáků“ umístěném na internetovou televizi Stream TV 14. listopadu 2016, jsme skončili na pěkném druhém místě v testu konzerv s tuňákem. Na díl pořadu se podívejte. Je na stream.cz snadno k dohledání.
Test pro nás dopadl dobře, ale jen shodou okolností, které bohužel neférově poškodily naši konkurenci.
Chceme zdůraznit, že je z našeho pohledu velmi důležité, že pořady jako A DOST! existují a hlídají, aby se zákazníkům nedělo příkoří a aby bylo poukazováno na nešvary, které se mohou v obchodě objevit.

Stejně tak je ale potřeba poukázat na nešvary, které se mohou objevit v pořadech, jež ovlivňují veřejné mínění.
V tomto případě totiž stačilo, aby tvůrci vybrali stejně kvalitního tuňáka, jen v jiné plechovce, a už bychom frčeli pořadím dolů. Test byl totiž proveden s dobrým úmyslem, ale zle nedobře.
Pokud by se tvůrci pořadu A DOST! před testem informovali o problematice konzervovaných ryb od někoho z „branže“, dozvěděli by se tři zásadní informace:

Chuťově, cenově ani pohledem nelze srovnávat „tuňáka kousky“ a „tuňáka drť“

To byl první faul ze strany pořadu. Srovnávat jakýmkoliv způsobem tuňáka - kousky a tuňáka drceného je stejný nesmysl, jako srovnávat třeba hovězí steak jednoho řeznictví s mletým hovězím z druhého a následně tvrdit, že řeznictví se steakem je lepší, protože prodává kvalitnější maso s lepší strukturou.
Maso tuňáka je stejně kvalitní, ať už je v podobě kousků nebo drtě. Vypadá jinak a i jeho chuť je díky konzistenci jiná, přitom výživové hodnoty jsou stejné. Drť je pak logicky levnější, ale přitom to není žádný odpad ani podvod na zákazníka. Třeba na výrobu pomazánky z tuňáka z konzervy je drť perfektní surovinou. Jaké rozměry má mít tuňák v konzervě se dočtete zde (Odkaz na blog o % masa v konzervách a způsobu zpracování.).

Nelze vizuálně porovnávat obsah konzervy bez slití šťávy nebo oleje

Další faul ze strany pořadu byla prezentace konzerv po otevření bez slití šťávy. Pokud otevřete konzervu tuňáka s drtí, tak logicky ty nejmenší kousky budou plavat na povrchu. Teprve pokud by se šťáva slila a následně se plechovka vyklopila na talíř, dalo by se objektivně zhodnotit, jakou strukturu opravdu daný produkt má. Velké kousky budou vždy na dně. Proč? Protože fyzika!

Nelze srovnávat cenu malých a velkých konzerv

Poslední šlápnutí vedle a to pořádné. V pořadu se, krom jiného, uváděla i cena za kilogram masa. Srovnávaly se tam přitom konzervy o objemu 80 gramů a větší 185 gramové. Je logické, že čím větší balení, tím levněji vyjde cena na kilogram v něm obsaženého produktu. Pokud by místo naší konzervy vážící 185 gramů byla hodnocena některá z našich 80 gramových, hned bychom měli cenu za kilogram mnohem vyšší a už bychom frčeli pořadím dolů.

Co bychom doporučili?

Nejsme jenom kritici. Jak by se podle nás měl testovat tuňák z konzervy? Asi tak, jako testujeme tuňáka z každé dovezené šarže u nás. Plechovku zvážíme, otevřeme, tekutinu nebo olej slijeme a maso "vyklepneme" na váhu. Zvážíme pevný podíl konzervy a zkontrolujeme, že označení odpovídá normám. Třeba, že kousky mají správné rozměry.

Následuje senzorický test, kdy se snažíme odhalit jakékoliv nepříjemné vjemy. Vůni, slanost, strukturu masa. Samozřejmě jsou jak tuňák v oleji, tak tuňák ve vlastní šťávě vždy testovány zvlášť. U tuňáka v oleji se testuje i kvalita oleje, včetně barvy.

To vše se hodnotí, aniž by chuťové preference jednotlivce označovaly výsledek. Pokud je někdo citlivý na sůl a maso je na něho moc slané, nenapíše "chuť není dobrá", ale "chuť je více slaná." Taková informace vám pomůže třeba při vaření, protože víte, že můžete se solí šetřit. Ale rozhodně to není důvod hanit výrobek.

Na co si dát při čtení/sledování testů pozor jako spotřebitel?

Pokud se někdo bije v hruď, že je díky výsledku nějakého testu lepší než konkurence, doporučujeme pročíst si, kdo test prováděl, za jakých podmínek a jestli nesrovnával nesrovnatelné. Ať už se to týká rybích konzerv nebo třeba žehliček. Někdy jde jen o neinformovanost, ale občas platí, že tak jako výběrové řízení na míru se dá udělat i test na míru.
Věříme, že tvůrci pořadu A DOST! jsou opravdu nezávislí, ale i tak se mohou dopustit chyby. Tentokrát na ně doplatila naše konkurence, příště to můžeme být třeba my - nebo Váš produkt, pokud něco vyrábíte/dovážíte.
K senzorickým testům, které byly rovněž součástí pořadu, máme jediné: Tisíc lidí, tisíc chutí. I v naší firmě mají naši kolegové mezi našimi produkty své více či méně oblíbené a co nechutná jednomu, po tom se může zbláznit druhá. Důležité je, aby byl výrobek nezávadný a zákazník nebyl klamán. Zbytek – poznat co mu chutná a co ne, už je na něm. Tak hurá do toho, je z čeho vybírat!

Pokud byste se chtěli nechat inspirovat třeba k výrobě salátu s tuňákem, doporučujeme článek "Recepty: Saláty s tuňákem"

Pokud byste se chtěli dozvědět něco víc, nebo vás napadá doplňující otázka, napište mi na info@nekton.cz

Za Nekton vás zdraví Ondra