Bisfenol A (BPA): proč ho Evropa v potravinách zakázala a Amerika zatím ne

Obsah bisfenolu BPA v našich konzervách patří k častým dotazům se kterými se na nás obracíte. Rádi vás tak seznámíme s tím, jak se bisfenol používal v minulosti a jak je tomu dnes. Hned na začátek vás rádi ujistíme, že všechny naše konzervy jsou bez bisfenolu již od roku 2020.

Co je bisfenol A a proč se používal/používá

Ještě v polovině 20. století to byl symbol pokroku. Látka, která dokázala z obyčejného plechu udělat odolný, nepropustný a bezpečný obal.
Bisfenol A (BPA) pomáhal chránit potraviny, zabraňoval korozi konzerv a udržoval chuť jídla beze změny.
Až později se ukázalo, že za svou službu si vybírá tichou daň – může ovlivňovat hormony a zdraví člověka..

Od laboratorního objevu k průmyslovému standardu

Bisfenol A byl poprvé syntetizován už v roce 1891 ruským chemikem Alexandrem Dianinem. Zpočátku nikoho příliš nezajímal – byl to jen další z mnoha organických derivátů fenolu.
Teprve o půl století později se ukázal jeho obrovský potenciál: v kombinaci s jinými látkami vytvářel tvrdé, průhledné a tepelně odolné plasty.

V 50. letech 20. století se BPA stal základní surovinou pro výrobu:

• polykarbonátových plastů (např. lahve na nápoje, obaly, čočky),
• epoxidových pryskyřic, které se používaly jako vnitřní nátěr konzerv a víček sklenic.

Epoxidové laky s BPA byly malým zázrakem své doby – dokonale přilnuly ke kovu, nepopraskaly při sterilizaci a vytvořily inertní bariéru mezi potravinou a plechem.
Díky nim bylo možné bezpečně skladovat kyselé potraviny (např. rajčata, ryby nebo ovocné kompoty), aniž by se měnila chuť nebo barva.

Od 50. let až zhruba do roku 2020 se bisfenol používal prakticky ve všech konzervách na světě – bez výjimky.

⚠️ Kdy se objevily první pochybnosti

První varování přišlo už v 70. letech, kdy se v laboratořích ukázalo, že BPA má hormonálně aktivní vlastnosti.
Tehdy to však bylo bráno jako teoretická zajímavost, ne problém pro běžné spotřebitele.
Zlom nastal až o dvě dekády později – v 90. letech vědci zjistili, že se BPA může uvolňovat z obalů do potravin, a to i ve velmi malých dávkách, které ale mohou mít na lidský organismus neblahé účinky.

Od té chvíle se rozběhl jeden z největších regulačních příběhů moderní potravinářské chemie.

Evropská unie: přísnější a opatrnější

Evropská unie začala rizika BPA sledovat už v 90. letech a postupně zpřísňovala limity jeho přítomnosti v obalech.

• Od roku 2011 je BPA zakázán v kojeneckých lahvích.
• Od roku 2018 byla stanovena maximální migrační hodnota 0,05 mg na kg potraviny.
• Od ledna 2025 vstupuje v platnost úplný zákaz používání BPA v materiálech určených pro styk s potravinami – tedy i ve vnitřních lacích konzerv.

Evropská agentura EFSA své rozhodnutí opřela o rozsáhlý výzkum, který potvrdil, že i velmi nízké dávky BPA mohou mít vliv na imunitní systém. Výrobci tak musí přejít na nové typy laků bez BPA – například polyesterové nebo akrylátové.

Evropa tím znovu potvrzuje, že její systém potravinové kontroly je jedním z nejpřísnějších na světě. Pro spotřebitele to znamená, že konzervy vyrobené a prodávané v EU musí splňovat standardy, které jsou v drtivé většině přísnější než jinde ve světě.

Spojené státy: pomalejší reakce

V USA se BPA sleduje také, ale regulace je mnohem mírnější.

• Americká FDA (Food and Drug Administration) považuje BPA za bezpečný „v nízkých dávkách“ a nezakázala jeho používání v konzervách ani jiných obalech.
• Zákaz platí jen pro kojenecké lahve a dětské kelímky (od 2012).
• Mnoho amerických výrobců ale přešlo na BPA-free obaly dobrovolně, protože si to vyžádal trh – ne zákon. Pokud by se sami lidé neozvali, dál by plasty s BPA prodávali dál.

Zjednodušeně řečeno: zatímco v Evropě je rozhodující princip předběžné opatrnosti "dokud není prokázané, že je to nezávadné, je to zakázané," (pokud existuje podezření, chráníme spotřebitele), v USA převažuje přístup „dokud to není prokazatelně škodlivé, je to povolené“. Jinými slovy: v EU se u látek v potravinách předběžně považují všechny za škodlivé, dokud není prokázán opak.

BPA je tak považován v USA za bezpečnou v určitých dávkách, protože nebylo na 100% prokázáno, že i malé množství BPA je závadné. Řečeno s nadsázkou, v USA je momentálně názor na BPA takový, že "Ano, Bisfenol A má hormonální účinky podobné estrogenu, ale jsou desetitisíckrát menší, než má samotný estrogen a i když ho budete do těla dostávat v malých dávkách celý život, nemělo by to nic udělat, i když jasný důkaz o tom nemáme."

Jestli je to jako ujištění dostačující, to už necháme na vás.

Nekton vs BPA

Výhoda rodinné firmy je, že může na všechny novinky ze světa reagovat rychle a bez sáhodlouhého schvalování a čekání "Co na to řekne dozorčí rada/předsednictvo/valná hromada/akcionáři".

V momentě, kdy se v médiích objevily informace o novém pohledu na BPA v potravinách a vůbec látkách, se kterými může přijít člověk do styku, rozeběhla se akce, která by se dala nazvat "Nekton bez BPA".

Nejen proto, že naše konzervy sami konzumujeme, ale i z pocitu zodpovědnosti. Ryby jsme vždy dováželi jako zdravou potravinu a chtěli jsme tak udělat maximum, aby tomu tak bylo i po nových zjištěních o možné závadnosti BPA. Kontaktovali jsme všechny výrobce a začali se pídit, jaké potravinářské laky používají a dali jsme jasně najevo, že ve spolupráci můžeme pokračovat pouze pokud omezí BPA v našich výrobcích až po jejich absolutní vynechání. Technologii nezměníte ze dne na den, ale postupně se to podařilo a rádi tak konstatujeme, že od roku 2020 je Nekton BPA-free.

Co to znamená pro spotřebitele

Pokud kupujete konzervy vyrobené v EU nebo legálně dovezené do EU po lednu 2025, můžete si být jisti, že neobsahují laky s bisfenolem A. Pro rybí konzervy značky NEKTON toto platí již od roku 2020.
V USA to ale zatím zaručeno není a pokud se tak třeba chystáte na dovolenou za velkou louži, doporučujeme hledat konzervy, lahve nebo krabičky na potraviny s certifikátem BPA - free.

Ondrovo potravinářsky "proevropské" okénko:

Evropská legislativa nově požaduje, aby každý nový lak určený pro styk s potravinami prošel hodnocením EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin).
To znamená, že každý nový „BPA-free“ materiál, ať už se jedná o laky polyesterové, akrylátové nebo třeba přírodní pryskyřice, musí být testován podobně důkladně, jako by šlo o novou potravinářskou surovinu a pohlíží se na něj jako na nebezpečný. Bezpečnost potravin bere EU velmi vážně a je to jen dobře.

📌 Shrnutí

Bisfenol A byl po sedm desetiletí tichým pomocníkem konzervového průmyslu. Dnes se z něj stává symbol proměny: od výrobního komfortu k větší odpovědnosti.
Ať už člověk na Evropskou unii pohlíží jakkoli, v oblasti potravin a ochrany zdraví platí, že i díky jejím předpisům dnes jíme bezpečněji, než kdykoli dřív.

Pokud by vás o bisfenolech nebo našich konzervách zajímalo cokoliv dalšího, neváhejte nám napsat na info@nekton.cz. Rádi se dozvíme, co vás zajímá a třeba bude váš dotaz inspirací pro další článek.

Zdroje: Nařízení Komise (EU) 2024/3190 ze dne 19. prosince 2024 o používání bisfenolu A (BPA) a jiných bisfenolů a derivátů bisfenolů s harmonizovanou klasifikací ohledně specifických nebezpečných vlastností v některých materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami, o změně nařízení (EU) č. 10/2011 a zrušení nařízení (EU) 2018/213

Bisphenol A (BPA): Use in Food Contact Application | FDA

We got rid of BPA in some products—but are the substitutes any safer? | National Geographic

Bisphenol A - Wikipedia