Souboj: Divoký vs. "farmovaný" losos aneb Když marketing přebije fakta!

V minulém týdnu se na nás obrátila zákaznice a ptala se nás na názor na tvrzení o lososech z farmy, se kterými se setkala na internetu. Poslala nám i odkaz na stránky dovozce ryb, který je uvádí ve snaze učinit divokého lososa více atraktivním oproti farmovanému lososovi. Zákaznici jsme rádi odpověděli a přišlo nám důležité tyto informace sdílet i na našem blogu, přestože už zde jeden článek o lososech z farmy máme.

Nyní tak máme možnost reagovat na konkrétní tvrzení, která reflektují nejčastější mýty a uvést je na pravou míru a jelikož je opakování matka moudrosti, rádi si to zopakujeme. Dovážíme totiž na český trh uzené lososy jak divoké, tak chované na farmě, včetně varianty bio a troufnu si tak tvrdit, že v této oblasti máme přehled.

Důležité upozornění: Jedná se o informace o lososech z Norských farmových chovů. Z jiných oblastí my lososy nedovážíme. Situace třeba v Jižní Americe může být odlišná, ale nevím o nikom, kdo by jihoamerické lososy na český trh dovážel.

V klasickém Ondrově okénku se dozvíte pohled markeťáka, který zkusí popsat, co bylo pravděpodobně cílem konkrétní informace, resp. odhad, proč to bylo napsáno tak, jak to bylo napsáno.

Tvrzení číslo 1: „Divoké mořské ryby mají výrazně méně tuku…“ a hned vzápětí „Divoké mořské ryby jsou nositely výrazně většího podílu vitaminů a mastných kyselin, které jsou zdraví prospěšné“

Stručná odpověď: Nemají a nejsou!

Detailní odpověď:

Přijde vám to, že se ta tvrzení trochu tlučou? Naprosto oprávněně. Mastné kyseliny je totiž jen jiné označení pro tuk. Správnou terminologií jsou totiž tuky: estery vyšších karboxylových (mastných) kyselin s trojsytným alkoholem glycerolem.

Ve skutečnosti se vám tak snaží autor tvrdit, že divoký losos má méně tuku než farmovaný losos a zároveň více tuku než farmovaný losos. Je to jako by někdo tvrdil, že něco obsahuje méně vápníku a více kalcia...

Ondrovo marketingové okénko: Domnívám se, že zde se jedná o snahu zneužít povědomí lidí o prospěšnosti "Omega 3 mastných kyselin" a nezdravosti „tučného jídla“. Lidé tak mohou mít mastné kyseliny zafixované jako něco zdravého a tuk jako nezdravého. Tuk při tom sám o sobě nezdravý není, naše tělo ho potřebuje, jen se ho nesmí jíst moc a máme jej přijímat ve správném poměru nasycených i nenasycených mastných kyselin. A když jsme u těch nenasycených, tak obecně platí, že v Česku máme většinou ve stravě více Omega 6. Takže pokud jde o Omega 3 a vitamíny, tak u ryb platí: Čím více tuku, tím lépe. Více o tucích a lidském zdraví najdete třeba zde: Jaké existují tuky zdravé, a které jsou naopak ty nezdravé? | BENU.cz

Do detailu

Losos z farmy má o něco větší množství tuku, než losos divoký. Rozdíl je kolem 4 gramů tuku na 100 gramů masa. Menší množství tuku u divokého lososa je důležité pro ty zákazníky, kteří si hlídají váhu a příjem tuku se snaží omezit. Vyšší objem tuku u chovaného lososa je důležitý pro ty, kteří chtějí větší množství Omega 3 a více vitamínu D.

Pozor, ani samotné množství tuku ale neznamená, že je v něm více Omega 3 mastných kyselin. To závisí hlavně na složení potravy. U farmovaných je složení krmných směsí plánováno tak, aby bylo Omega 3 dostatek, ale může se i stát, že některý divoký losos bude mít tuk s vyšší koncentrací Omega 3. Záleží na konkrétním jedinci.

Tvrzení 2: Navazujeme na druhou část věty „Divoké mořské ryby jsou nositely výrazně většího podílu vitaminů a mastných kyselin, které jsou zdraví prospěšné“

Stručná odpověď: Nejsou! Rozdíl je minimální.

Detailní odpověď:

Obsah vitamínů v lososech se liší v závislosti na jejich stravě a prostředí. Některé studie naznačují, že lososi z farmy mohou mít vyšší obsah určitých vitamínů, jako je vitamín D, díky kontrolovanému krmení obohacenému o potřebné živiny. Naopak divocí lososi mohou mít vyšší obsah jiných vitamínů a minerálních látek v závislosti na jejich přirozené stravě. Celkově však rozdíly nejsou tolik významné a oba typy lososů jsou bohatým zdrojem esenciálních vitamínů a minerálů. Rozdíly jsou v jednotkách procent a rozhoduje i o jaký druh divokého lososa se jedná. Zde jedna z tabulek, kterých najdete na internetu povícero.

Jedná se konkrétně o tabulku z článku pojednávajícím právě o rozdílech mezi lososy a zdrojem je právě rybářství propagující divokého lososa. Věřím, že ti by záměrně divokému neškodili a i tak zde farmovaný vychází velmi dobře. [7]

Dodám, že zde je důležitý obsažený tuk. V mase lososa je pro nás jedním z nejdůležitějších vitamín D, který musí být v tuku rozpuštěný, abychom jej mohli vstřebat. Ze svaloviny jej bez tuku nevstřebáme. Pokud tak třeba čerstvého lososa vyudíte/vypečete do sucha, tolik užitku z něj mít nebudete.

Tvrzení 3: „Strava (farmovaných lososů) je omezená na granule s obsahem barviva astaxanthin…“

Stručná odpověď: Ano, a ničemu to nevadí!

Detailní odpověď:

Toto tvrzení je pravdivé. A není to nic špatného. Astaxanthin je přírodní barvivo - karotenoid obsažené v korýších, které konzumují i lososi divocí. Jak divoký, tak chovaný losos tedy mají maso barvené astaxanthinem přijímaným z potravy. Stejně tak oba typy lososů konzumují běžný karoten a občas i kantaxanthin. Astaxanthin barví maso do růžova, karoten do oranžova.

Ondrovo marketingové okénko: Proč autor zmínil astaxanthin a ne karoten? Resp. nenapsal, že Astaxanthin je karotenoid? Opět bych si tipnul, že záměrem bylo konzumenty farmovaných lososů trochu vystrašit. Když se řekne „barvivo astaxanthin“ zní to velmi uměle až nebezpečně. Karoten lidé znají z mrkve a vědí, že jeho konzumace je zdraví prospěšná. Ale opět opakuji. Jedná se jen o domněnku. Pokud autorovi křivdím, nemyslel to zle a pouze tuto informaci nevěděl... tak to neměl psát a nejdřív si měl zjistit, co to astaxanthin je.

Dobré vědět: Barviva nemusí být vždy přírodní.

Rozdíl mezi divokým a farmovaným lososem může být v tom, jaký astaxanthin se v potravě nalézá. V některých případech může být totiž použit astaxanthin syntetický.

Nenašel jsem žádnou studii, která by syntetický astaxanthin označila za jakkoliv rizikový. Jediným zjištěným nedostatkem je to, že podle některých studií není tak silný antioxidant, jako ten přírodní. U norských lososů se používají oba druhy, jak přírodní, tak syntetický. Z pohledu chemického složení v nich není rozdíl, ale pokud někdo nevěří vědě a dává přednost přírodním zdrojům, může zvolit farmového lososa v bio kvalitě, který je na trhu dostupný. Tam je veškeré krmení přírodní stejně jako u lososa divokého. Na druhé straně u divokého lososa nevíte, kde co sežral a kde to předtím plavalo, ale o tom v následující části.

Ondrovo badatelské okénko: „Pozor, pokud si budete sami hledat informace o syntetickém astaxanthinu. Většinou najdete informace z webů prodávajících přírodní astaxanthin jako potravinový doplňek. Je jasné, že tam úplně objektivní nebudou. I tak, ale informují maximálně o nižších antioxidačních účincích a nikde nerozporují bezpečnost syntetického astaxanthinu.“

Tvrzení 4: „Farmovaní lososi jsou krmeni moučkou z uhynulých jedinců.“ „Divoký losos jí to, co je pro něj geneticky nejlepší.“

Rychlá odpověď: Nejsou a nejí! Je to přesně naopak!

Detailní odpověď:

Rybí moučka se nevyrábí z "uhynulých jedinců" z lososích farem. Rybí moučka se vyrábí vařením, lisováním, sušením a mletím čerstvých, drobných pelagických rybek. Mezi ty patří třeba sardele nebo šproty, tedy ryby s rychle se obnovující populací.

Nevýhoda krmení lososů granulemi z moučky není nic, co by ovlivnilo výživovou hodnotu masa lososa. Nevýhodou je, že lov ryb pro rybí moučku zdražuje sardele, šproty a některé další ryby, které konzumuje i člověk. To se ale lososů netýká.

Farmovaní lososi se pak krmí směsí, jejíž součástí je rybí moučka. Z čeho se granule vyrábějí? Nejčastěji je to směs:  50 % rostlinná bílkovina, 10 % rybí olej, 19 % rybí moučka, 18 % rostlinný olej, 1 % bílkovinný koncentrát, 2 % ostatní (vitamíny, minerály apod.).

Takže s tou genetikou je to přesně naopak, než autor tvrzení píše. Divoký losos sní to, co je k dispozici a co mu neuplave. Naopak chovaní lososi jedí to, co je pro ně podle zjištění vědců geneticky nejlepší a zvýší i výživovou hodnotu a tedy i cenu masa.

Ondrovo marketingové okénko: To, že divoký losos jí to, co je pro něj geneticky nejlepší, je tvrzení až úsměvné. Tady je záměr jasný. Vytvořit představu divokého atletického dravce konzumujícího atletické rybky a atletické korýše v průzračném, mrazivém oceánu plném minerálů a stopových prvků.
Jen mi v tom tedy nehraje, když jsme u těch uhynulých jedinců... Pravidlem je, že dravci nejsnadněji uloví starou, chromou, nebo nemocnou kořist. Každý, kdo chytal štiku na „mrtvou rybičku“ vám to potvrdí. To se týká i lososů.“

Tvrzení 5: „… farmované ryby, se chovají podobně jako slepice ve velkých klecích, kde se tísní stovky tisíců kusů po celý život...“

Stručná odpověď: Nechovají a netísní! Plavou v hejnu, protože je to pro ně přirozené.

Detailní odpověď:

Počty lososů v jednotlivých klecích na Norských farmách může být poměrně vysoký. V těch největších žije až 200 000 kusů. Tato „maxikóje“ má však obvod 160 metrů a hloubku až 50 metrů.

Ryby samotné přitom nikdy nesmí zabírat více než 2,5% objemu jim přidělené nádrže. Sami lososi se potom sdružují v hejnech, což je pro ně přirozené. Proto uvidíte lososy v záběrech z klecí vždy téměř všechny v těsném prostoru. Mají prostor, kam by mohli plout a být úplně sami, ale nechtějí. Je jim dobře v hejnu.

Srovnávat tak farmový chov lososů s velkochovem slepic zavání buď cílenou manipulací nebo absolutní nevědomostí. Slepice v hale má pro sebe prostor o malinko větší než je papír A4. Pokud mysleli chov v klecích, tak tam je to ještě méně. Slepice nedokáže ani roztáhnout křídla. Pokud by se lososi rovnoměrně rozprostřeli, měl by každý kolem sebe 5 metrů krychlových vody. Představíme-li si to jako bazének, tak je to kruhový bazén o hloubce jeden metr a průměrů 2,5 metru. S tím, že losos může v nádrži volně proplouvat a tento bazének si tak "vézt s sebou." Toto srovnání je úplně mimo a opět psané těžce na efekt.

Ondrovo marketingové okénko: Má cenu tohle dál komentovat? Úplně vidím, jak to probíhalo. "Jardo, co ještě? Co je fakt krutý v chovu zvířat a lidi to znají?" "Slepice, Karle, slepice! V klecovym chovu, nebo v halách. Ty olysalý bez peří. Na to jsou lidi fakt hákliví." "Pecka, hoď to tam." "No moment. S lososama je to přece jiný." "Ale... furt s tou tvojí pravdou... Napiš tam slepice, intenzivní chov a hotovo."

Cílem je ukázat farmový chov lososa jako týrání zvířat zatímco lovit lososa na udici jako něco vznešeného. Souboj člověka a nespoutaného dravce. Něco, co losos a ekosystém ocení. Utržené vlasce dělají ekosystému radost. Letecká doprava je taky eko... Rybářské lodě jsou určitě plachetnice. A vlastně ne, žádné udice. Divoký losos nadšeně skáče na palubu a těší se na rychlou smrt. Kdo by se měl na starý ploutve harcovat proti proudu do trdliště, kde pak stejně umře, nebo ho cestou sežere medvěd... Omlouvám se. Je to nakažlivé...

Tvrzení 6: „Maso lososa z farmových chovů je plné antibiotik.“

Stručná odpověď: Není!

Detailní odpověď:

Používání antibiotik bylo u Norských farmových chovů běžnou praxí do roku 2019. I tehdy se množství přísně kontrolovalo, takže se nejednalo o velká množství, ale používala se.

Od té doby jejich používání kleslo téměř na nulu. Proč tomu tak je?

Antibiotika jako přežitek

Antibiotika se u farmovaných lososů používala převážně v boji proti mořským vším. V současné době se proti vším bojuje důmyslnějšími, a hlavně levnějšími prostředky:

Speciálními sítěmi nataženými kolem klecí, které zabrání vším proniknout k lososům.

Terapií sladkou vodou. Lososi mohou žít i ve sladké vodě, mořské vši nikoliv. Při výskytu vší tak stačí nechat lososy plavat sladkou vodou a vši se tím zahubí.

Laserovým vypalováním vší. Zní to jako sci-fi, ale laserem se vši likvidují již několik let. Do vody je ponořené zařízení s optickými čidly a výkonným laserem. Čidla monitorují zdraví ryb a pokud narazí na nějakou neobvyklost, ihned hlásí zjištění operátorům sádek. Pokud čidla zaznamenají veš, dokážou ji laserem vypálit na vzdálenost několika metrů.

Pokud chcete vědět, jak to funguje, podívejte se na video na youtube ZDE.

Ondrovo závěrečné okénko: Antibiotika v mase farmovaného lososa je už tolikrát vyvrácený mýtus...že bylo jasné, že se k němu naši přátelé, hanobící lososy z farmy, uchýlí:-) Ostatně celé jejich marketingové snažení je z velké části o tom pošpinit konkurenční výrobky a sdělit přeneseně zákazníkovi, že jedině jejich produkt je ten správný a pokud jedí něco jiného jsou to tyrani, škůdci a hlupáci, kteří tráví sebe a svou rodinu. A že kdo bude kupovat jejich výrobky, tak si nejen pochutná, ale bude i lepším člověkem... Ne, dobře. Už i já trochu přeháním. Můžeme si z toho však vzít něco pozitivního: a to je potvrzení, jak moc je důležité si veškeré informace uvedené na internetu ověřovat. Chcete-li si ověřit ty naše, zdroje k jednotlivým bodům naleznete pod článkem.

Závěrem:

Věříme, že se nám podařilo uvést na pravou míru informace, které mohou v současné době kolovat internetem. Co se týče zdraví a výživy, nemusíte se ani divokého, ani farmovaného lososa bát. A co se chovu týče. Akvakultura včetně chovu lososů zatím není bez problémů, ale její vývoj prokazatelně směřuje k větší šetrnosti vůči přírodě i zdraví chovaných živočichů a kvalitě pěstovaných plodin (mořských řas). Díky neustálému výzkumu a přísnějším regulacím se zvyšuje její udržitelnost i transparentnost. Jako nejefektivnější způsob živočišné produkce z hlediska spotřeby vody, půdy i emisí skleníkových plynů představuje akvakultura více než nadějnou cestu, jak zajistit dostatek kvalitních bílkovin pro rostoucí světovou populaci – bez nutnosti dále zatěžovat planetu. Stejně tak jako i nadále dává smysl volný lov, pokud jsou dodržovány podmínky jeho udržitelnosti.

Narazili jste vy sami na nějakou informaci ohledně mořských produktů, která vám přijde zvláštní? Něco vás vystrašilo? Nejste si jisti vhodností některé ryby pro váš jídelníček? Špitá se u vás v zaměstnání/dětském spolku/kroužku něco, co byste si rádi prověřili? Nebojte se nám napsat. Veškeré dotazy rádi zodpovíme. Ty nejzajímavější poslouží jako námět na další blog.

[1] National Institutes of Health - Omega-3 fatty acids

[2] Salmon Nutrition: Health Benefits Explained

[3] European Food Safety Authority - Astaxanthin safety evaluation

[4] FAO - Fishmeal and fish oil

[5] Facts about Norwegian salmon | Norwegian Seafood Council

[6] Norwegian salmon farming sees continued drop in antibiotics use | Eurogroup for Animals

[7] Nutrition Showdown: Farmed vs. Wild Salmon - Vancouver Is Awesome